Vhledy po ženském kruhů

Než se naše duše rozhodne přijmout hmotné tělo na Zemí, první co udělá je že se rozhodné jaké zkušenosti chce/potřebuje zažít. A na to si vybírá rodiče které jí nahrají zkušenosti které potom po celém svém životě bude "řešit". Pokud chce zažít téma odpuštění - si vybere s největší pravděpodobnosti rodiče které jí budou týrat, pokud bude chtít zažít přijetí, tak pravděpodobně bude mít zkušenosti s opuštěním, atd. Do se nahrají i téma přímo s buněční pamětí které dostáváme při početí, tak že týraní jsme přímo nezažili, ale cítíme se tak.

Jsme často zvykli že do buněční pamětí se nahrává vzhled těla, barva oči, a různé nemoci, ale pravdou je že se nahrávají i emocionální zkušenosti naších předku, minimálně do 7 generace. Tak že když vaše babička byla vdaná za muže mimo její svobodné vůli a zažívala "hříšný" sex s ním - tak se s největší pravděpodobnosti cítila pokaždé být "špinavá" a znásilněná, a tím že nebyla plně vědomá a nemohla si odpustit, tak to u ní vše zůstalo potlačeno a dědic v další generace který má dost sil to řešit - bude cítit ty emoce dokud se nedostane k vnitřnímu vyléčení - které dělá nejenom pro sebe ale i pro celý rod, i pro předky i pro dědice.

Proto je tak důležité pracovat s energie Rodu, a upřimně s nadhledem a odpuštěním se na jejích životy a zkušenosti dívat. Ale asi nejdůležitější je - mít jasno v tom co je "naše" a co ne, abychom nemuseli donekonečna nevědomě zažívat cizí příběhy.

Je na toto téma hodně co říct ale tak všeobecně tak stačí. Pokud budete mít jakékoli konkrétní otázky - rada odpovím.

Další krásné velké téma které se za mně objevilo je téma:

Kdo jsem já? A co chci ve svém životě?

Když poprvé jsem se s tímto tématem potkala - jsem zjistila že vůbec nevím odpovědí na této otázky. Ano, věděla jsem co vidí ve mne ostatní, jak se k tomu mám přizpůsobit a "Jak se sluší a patří" ale co já doopravdy jsem a chci - jsem neviděla. A pak jsem s tou otázkou šla léta, a skrze něj začala objevovat a vracet se sama k sobě. Nejdůležitěji ale je mít jí opravdu jen pro sebe - a nezatahovat do "Co chci v mém životě Já?" ostatní lidi

Příklad

• Potřebují mít vedle sebe milujícího, otevřeného , citlivého partnera, který bude se mnou sdílet.

Místo

• Potřebuji aby se manžel (Pepa, soused...) stal milujícím, otevřením, citlivým partnerem pro mě.

Funguje to tak že když Vesmír zná naše jasné přání, a my se k tomu otevřeme - tak pokud duše manžela nemá v plánu žít v podobném partnerství odejde a přijde ten správní, a nebo náš partner dle našeho nového , jasného naladění na naše potřeby - začne ukazovat přesně této kvality.

Poslední důležitá nuance ve vztazích je "Zrcadlo". Neboli vidíme a bolí nás to co vidíme v druhých, to co v sobe neseme a soudíme, nepřijímáme. Jako v zrcadle vidíme jen svůj obraz, a tím že tam vidíme šmouhu, znamená že jí utřít máme u sebe. Většinou jsou to programy nepřijetí bud zděděné nebo přijaté ze sociuma. Tak že tam je potřeba se dopátrat do kořínků problému - kde ten pocit poprvé vznikl? Při jaké situaci? S kým? A ten moment si v sobe "přeprogramovat" situaci tak jak potřebuje. Nevíte jak? Napište my :)

Kéž jsou všichni bytosti šťastné!

S láskou Lili